... a asi nikdy žasnout nepřestanu.

Když mě kojení přestalo bolet, začala jsem si ho užívat a nestačila se divit jeho dokonalosti. To, že mlíčko je vždycky „po ruce“ a má neustále správnou teplotu, je strašně pohodlné a šetří to i mraky času. Nejúžasnější je ale jeho měnící se složení. Když pije krátkou dobu, dostává jenom vodovější mlíčko, aby uhasil žízeň. Když má hlad a pije dál, mlíčko je hustší a výživnější, aby utišilo jeho hlad.

Když jsem byla nemocná, mé tělo začalo tvořit protilátky a ty se koncentrovaly v mateřském mléku, čímž chránily Marečka před nakažením. Když měl Mareček rýmu, slinami poslal do mého těla informaci, že potřebuje protilátky. Mé tělo je vytvořilo a v mléku mu je poslalo zpátky. Prostě dokonalý!