Co to je separační úzkost a co dělat v tomto období s miminkem?

 Každá maminka si zažije období, kdy se na krok vzdálí dítěti a ono začne plakat a hledat ji. U některých dětí je to až hysterický pláč, dokud se maminka nevrátí. Říká se tomu období separační úzkosti. Nastává kolem 8 měsíce. Tímto obdobím si projde každé dítě. Některé intenzivněji, jiné bez větších známek strachu se vzdálit mamince.

Co to je přesně separační úzkost?

Je to strach dítěte z odloučení od maminky. Maminka odejde z domu a dítě pláče. V některých případech stačí, když maminka odejde z místnosti a dítě ji ihned hledá. Může probíhat přirozenou nebo silnější formou. Patří k ní například strach ze tmy, strach z toho, že bude dítě doma samo, strach z cizích lidí. Tyto strachy jsou většinou mírné a dokonce mohou mít i ochrannou funkci. Pokud nemají velký vliv na dítě a netrvají déle než měsíc, jsou součástí normální vývoje, či reakcí na určitou událost.

Maminky, vy které máte toto období náročnější a vaše dítě jej prožívá opravdu bouřlivě, nebojte se, vše přejde! Naopak, pokud dítě tímto obdobím projde bez jakéhokoliv náznaku strachu o blízkost maminky, je to přinejmenším opravdu zvláštní.

Již od čtvrtého měsíce dítě reaguje na známé a neznáme tváře. Maminku vnímá jako jedinečnou bytost, ale ještě nechápe, že existuje, když ji nevidí.

Rozeznat blízké osoby dokáže až kolem 7 měsíce. S maminkou se cítí nejjistěji, hledá v ní oporu. Až osmém měsíci dítě dokáže rozlišit vnější svět a s tím přichází ještě větší fixace na maminku.

Co dělat v době separační úzkosti u dítěte?

Nejdůležitější je, nesnažte se úzkost v dítěti zlomit!

„Janičko, přece jsi už velká holka, tak tady s babičkou vydržíš!

Nebreč, protože nemáš proč!“

Tyhle věty mohou zanechat velké šrámy na duši dítěte.
Dítě si tímto obdobím musí projít, ať se děje co se děje. Je to naprogramováno přírodou v jeho přirozeném vývoji a samo dítě za to nemůže. Naopak na síle prožívání tohoto období záleží přístup rodičů. Čím více to budete chtít zlomit, tím více to bude intenzivnější. Nakonec to samozřejmě přestane,protože dítě si zvykne a adaptuje se na cokoliv. Vše se ale promítne do jeho povahy a postoje k životu do budoucna.

Teorie Erika.H. Eriksona, německého psychologa: „Osm věků života”

Tato teorie krásně popisuje psychický vývoj dítěte v prvním roce. Vše jde ruku v ruce. V prvním roce života se dítě musí ujistit, že je svět v pořádku, že nyní zlý, že se do něj může zvesela vydat. K tomu potřebuje ale rodiče. Potřebuje oporu a pomoc, jak svět poznávat z bezpečí.

1. období Eriksonavi teorie - Základní Důvěra x Nedůvěra
V prvním roce života je úkolem dítěte získat základní důvěru v život a svět skrze vytvoření pevného vztahu k matce nebo zastupující osobě. Stálost a účinnost péče, kterou od ní dostává, umožňuje kojenci vytvořit si v sobě pocit naděje, že život je, přes dočasné utrpení a neuspokojení, v základě dobrý ("i když to teď není úplně ok - zítra bude lépe"). Nedostatek naděje vede v dospělosti k pocitu, že nemůže věřit v uspokojení svých potřeb a bude od okolí očekávat primárně ohrožení.

Množství důvěry nezávisí ani tak na množství poskytované potravy, ani na množství lásky, ale na kvalitě mateřského vztahu. Matky ve svých dětech vytvářejí pocit důvěry tak, že kombinují a spojují citlivou péči o individuální potřeby dítěte a upevňování vědomí dítěte o jeho hodnotě.

Zobecněná zkušenost z tohoto období:
+ důvěřuji, že dostávám, co potřebuji, a proto vracím a dávám druhým ve stejné míře
- nevěřím druhým lidem, snažím se z nich přímo nebo oklikou (manipulací) „dostat“ co potřebuji

Erik Homburger Erikson

Jak dítě na separační úzkost připravit?

  • Choďte s dětmi do společnosti. Kroužků pro kojence již o tří měsíců je dnes velká nabídka. Nemusí se jednat přímo o programy pro děti. Stačí obyčejné hřiště, rodina, kamarádi.
  • Využijte milých babiček v MHD, které rádi komunikují na miminka. Nepřenášejte na děti svou nelibost z cizích lidí, pokud nějakou máte.
  • Hry na schovávanou

Již ve čtvrtém měsíci dítě reaguje na hru na schovávanou. Při přebalování vezměte nožičky dítěte do dlaní a dejte si je před obličej, pak na dítě vykoukněte. „ Kde je máma.. tady je.

V 10 měsíci dítě chápe trvání v čase. Toto období podpořte hrou na schovávanou s hračkami a různými předměty.

  • Loučení x vítání

Asi nejdůležitějším procesem, jak zvládnout separační úzkost je loučení. Naučte se s dítětem nějaký rituál, který budete vždy dělat při vašem odchodu z domu a po vašem návratu uvítání. Dítě je neuvěřitelně chytré. Velmi brzy se naučí, že po loučení přichází také přivítání. Tím jej postupně naučíte, že když zmizíte dítěti z očí, neznamená to, že jste přestala existovat.

Pokud náruč rodičů je láskyplná, nehodnotící, přímá dítě takové jaké je a pomůže mu s jeho zvídavosti, tak bude dítě dostatečně odolné a připravené se na další cestu vydat samo. Zároveň kolem 12. - 15. měsíce dojde ve svém motorickém vývoji k vrcholné dovednosti a tím je chůze. Jak bylo výše řečeno, vše jde ruku v ruce.

Vývoj dítěte je ucelený, daný celek a my rodiče, se můžeme nechat inspirovat tou neuvěřitelnou silou a odhodláním jít vpřed, které je v každém dítěti.